nebudu asi výjimka, když napíšu, že mým životním snem je mít o pár kilo méně. Nejsem snad vyloženě tlustá, ale stále řeším svůj „rozsezený“ zadek a nadměrná stehna. Závidím kolegyním, které ukazují fotografie z dovolené u moře. Já bych se v plavkách nevyfotila ani za nic. Miluju zimu, kdy svou slovanskou postavu schovám pod teplé oblečení. Léto a vidina lehkého oblečení je pro mě noční můrou.

Zahaluju, co se dá…

Celou pubertu jsem neměla kluka, protože jsem chodila v kalhotách a asi se i jako kluk chovala. Mám mezi nimi dodnes spousta kamarádů. Vlastně ani nechápu, co na mě viděl můj muž, když jsme spolu začali chodit. Asi pro mé dobré srdce :-)

Ano, občas se mi podaří zeštíhlet pas, ale nikdy ne zadek a boky. Cvičila jsem, hladověla, sportovala, ale stále jsem prostě holka krev a mlíko. A tuk… Celulitidu natírám krémy, mučím žínkami a kartáči, ale stále tam je. A přibývá.

Nejhorší je, že manžel mě nutí, abych i se svýma nohama, které mám jako dva podstavce, nosila minisukni, když jdu s ním.

Celou dobu jsem nervózní, že potkáme někoho známého.

Připadám si směšně. Sama se dívám na baculaté ženy v krátkých sukýnkách velmi kriticky. Každý by měl přece soudně odhadnout, co může nosit… Už proto bych si moc přála svoji postavu nějak ovlivnit.

Holky u kafe, nemáte prosím někdo nějaký osvědčený návod, jak trvale zhubnout na těch správných místech? Nežrat se nedá celý život. A dietám v časopisech moc nevěřím. Mám pocit, že to píšou stejně štíhlé ženy, které se objevují na fotografiích tamtéž. Mohou sníst cokoliv a stále budou krásné. Já pomyslím na čokoládu a přiberu kilo.

Haló, jste tam? Poraďte, prosím.

Alena